Přídavný rychlopřipojitelný akumulátor pro zimní starty

aku_v kufru.JPG Znáte to... Venku zima, že by psa nevyhnal, doběhnu k autu, otevřu, nastartuji .... a místo předoucího zvuku motoru se ozve pouze líné převalování motoru a za pár vteřin startér motorem už ani nepootočí. Zrovna, když spěchám a k tomu je venku šílená zima a počítám s tím, že se během…

Archiv fóra Aktualizováno před 1 týdnem

prirucni_zavazadlo_

aku_v kufru

Znáte to... Venku zima, že by psa nevyhnal, doběhnu k autu, otevřu, nastartuji .... a místo předoucího zvuku motoru se ozve pouze líné převalování motoru a za pár vteřin startér motorem už ani nepootočí. Zrovna, když spěchám a k tomu je venku šílená zima a počítám s tím, že se během chvilky v autě ohřeju. Krušná chvíle. V tu chvíli si říkám, zda opravdu Libero miláček je pořád ještě tím mým miláčkem....

Jelikož tuto situaci jsem v poslední době zažil již vícekrát, musela nastat situace, kdy jsem se rozhodl situaci radikálně vyřešit. Nejprve demontáž a důkladná kontrola stratéru, potom výměna hlavního kabelu +12V mezi startérem a akumulátorem za silnější 35mm2 (měď průměr 7mm), kontrola všech zemění, všech kabelových ok a svorek silových kabelů, před 14 dny jsem navíc koupil uplně nový akumulátor (a raději místo předchozí Varty raději nyní Bosche - co kdyby náhodou Varta ty baterky dělala špatné..?) a stejně se tato situace v mrazech moc nezlepšila.
Díky jednomu příspěvku Karla ve vláknu o stratérech jsem se dostal k hodnotám startovacích proudů u motoru za studena - 270 A a motoru za tepla - 180 A (Karle, kde si to psal? Nemůžu to teď za boha najít, snad si to pamatuji dobře... ) - a začínalo mi docházet, kde může být zakopaný pes. Libero je totiž navrženo s akumulátorem se startovacím proudem 330 A a to znamená, že při startování motoru za studena se dostáváme na limitní hodnoty startovací schopnosti akumulátoru. Akumulátor startovacího proudu okolo 300 A dosahne pouze při úplném nabití, pokud několik dnů bude stát ve velkém mrazu, akumulátor místo 300 A zvládne třeba jen už 150 A a to pro studený potom prostě nestačí a startér místo rychlého startování jen pomalu a nebo vůbec sotva protáčí motorem.
A v tu chvíli mi napadlo řešení:
Paralelní spojení dvou akumulátorů zvýší i za největšího mrazu (a ted už skutečně myslím pořádný mráz okolo -30stupňu !!) hodnotu startovacího proudu na 2 x 150 A = 300 A a to už je bohatá rezerva i na start při jakémkoliv mrazu (teoretická hodnota startovacího proudu za tepla a plného nabití je pak 2 x 330 A = 660 A !). Pokud navíc přídavný akumulátor bude mít snadný přístup s rychlým připojením rychlokonektorem, lze jej pak v případě nutnosti prostě popadnout a odnést do tepla, dobít a znovu rychle připojit konektorem a pohodlně nastartovat. A tím nejlepším místem je právě prostor za zadní sedačkou přístupný zadními dveřmi. A to z několika důvodů, které snad každý pochopí po chvilce zamyšlení. Baterka tam vůbec nepřekáží. A pokud potřebuji sklopit sedačky do polohy "letiště", baterku v tu chvíli můžu klidně vypojit, vyjmout a přendat v autě kamkoliv jinam na zem, protože v tu chvíli mám jistojistě nastartováno a dále přídavná baterka není potřeba.
Nejdůležitější je však mít možnost baterku bez jakéhokoliv nářádí a zašpinění rukou během 5 vteřin vyjmout a odnést a nebo naopak nabitou baterku přinést a stejně rychle a pohodlně zapojit, zejména když někam pospíchám a mé čisté oblečení má do špinavých monterek hodně daleko.

Tady je řešení, které popíši krok za krokem, čtěte dále.

Chvilku strpení, příspěvek právě vkládám .....

Máš pravdu, řeším následek, přičina je možná i neřešitelná - Proč tu máme teď takové zimy? Možná že ten Praotec Čech měl popolézt pár set kilometrů na jih, a mít doma tepleji, vždyť zrovna včera bylou nás -22 stupňu, kdežto třeba v Itáli v Římě měli nádherný příjemný jen -1 stupeň .... Ted to trochu i zlehčuji, jasně může být na vině i nějaká technická příčina - osobně si myslím, že nemůžu chtít od 16-letého auta, aby fungovalo uplně stejně jako auto nové. Agregáty stárnou, zhoršují se jeich výkony, možná že i ten startér by mohl fungovat o něco lépe jako nový. Nicméně moje řešení vyřešilo hned několik svízelných situací, do kterých jsem se několikrát nedavno dostal a já si to řešení hrozně pochvaluji.

Tak tedy k řešení:
Základem řešení je speciální akumulátorový konektor pro vysoké proudy, který se používá např. v některých vysokozdvižných vozících. Konkrétní typ je na trvalé zatížení 175 A, což bohatě postačuje i na krátkodobé větší zatížení po dobu startování. Konektory lze koupit nebo objednat zde: http://www.svk.cz/bateriove_konektory.php - SVK elektronik, Poděbradská 56, Praha 9

V zadní části karoserie je jedno místo, kde lze snadno vyvrtat díru pro protažení kabelu do prostoru motoru. Pozor, kousek vedle už vede hadice, je potřeba místo zkontrolovat před vrtáním i zespodu pohledem od motoru. Kabel průměru jádra 5 mm jsem protáhl po motoru vedle ostatních kabelů až ke startéru, kde jsem ho připojil pod matku společně k oku silového přivodu +12V, který vede od baterky. Jelikož se jedná o silné "nejištěné" kabely", je velmi nutné prostup přes karoserii opratřit kabelovou průchodkou a kabel vsunout např. ještě do husího krku.

Dalším krokem je naletování pájecích dutinek a kabelových ok na kabel. Stačí si připravit několik kousků cínové pájky, kousek kalafuny a vše vhodit do dutinky postavené na výšku a zeshora přiložit kabel a tlačit jím směrem do dutinky. Plynovým hořákem dutinku ohřejeme, cín povolí a kabel zajede do cínu a kabel se pevně zaletuje do dutinky.

Plynový hořák je na běžný plyn do zapalovačů a prodávají jej za 75,- Kč například v GM electronic http://www.gme.cz/plynove-pajecky-a-hor ... -p730-449/.
Tato věcička se vám určitě neztratí - lze s ním ohřívat smrštitelné bužírky při opravách kabelů, já s ní bezkonkurečně rychle rozdělávám táborový oheň každý rok, když jezdíme vodu.
Kabel s naletovanými kabelovými oky je vhodné ještě opatřit teplem silnější smrštitelnou bužírkou, která kabel v blízkosti oka ještě zpevní a zabrání oxidaci.

Hotové naletované dutinky se jednoduše zasunou do tělesa konektoru, až zámky uvnitř zaklapnou. Tím je sestavení konektoru hotové. Kabel se záporným polem lze jednoduše přišroubovat a na nejbližší kostřící místo karoserie pod držák bezpečnostního pásu, postačí pak jen délka kabelu pro záporný pol pouhých 20 cm.

Obdobně připravíme i druhý konektor, který bude součástí akumulátoru. Oba protikusy konektoru jsou identické, není rozdílu mezi "samcem" a "samicí" a konstrukce současně vylučuje záměnu + a - polu.
Zbývá ještě akumulátor opatřit izolačními krabičkami, které izolačně zakryjí akumulátorové svorky a zabrání tak případnému náhodnému dotyku + svorky akumulátoru s karoserií, konkrétní plastové krabičky jsem koupil v Hornbachu á 17,- Kč.

A takto vypadá finální podoba rychle vyjímatelného přídavného akumulátoru a jeho umístění v zadní části Libera. Auto spolehlivě nyní nastartuji i s velmi vybitými akumulátory, navíc přídavná baterka může být klidně i starší odložená baterka s "poloviční" startovací schopností, která samotná již na startování motoru přestala postačovat - viz bohaté diskuze v jiných vláknech na téma životnost akumulátoru. V tomto režimu se životnost obou baterií mnohem prodlouží - jsou poloviční startovací proudy na 1 baterii a také, co je důležité, na polovinu se rozdělí a sníží i značný nabíjecí proud od alternátoru v okamžiku po nastartování, který je pro baterie poměrně škodlivý.

Berte tento příspěvek jen jako námět, neříkám, že toto řešení každý uvítá s otevřenou náručí. Mně osobně vyhovuje, motor mi za extrémních mrazů startuje, jako kdyby venku bylo horko +40 stupňů, a VO TO TU JDE.
Příjemné ježdění přeje lubson

Díky Lubomír za přečtení příspěvku a vyjádření tvého názoru, musím tedy upřesnit: podezření na horší startér jsem samozřejmě měl a tak jsem ho celý měl již venku, důkladně jsem jej rozebral, vyčistil, přeměřil odpor sepnutých kontaktů pod proudem i statické odpory všech částí vinutí a dokonce jsem šel i tak daleko, že jsem chtěl vyloučit případné mezizávitové zkraty a tak jsem si sestavil jednoduchý LC obvod na jednotlivých vinutí a měřil poměrné hodnoty nizkofrekvenčního střídavého proudu proti ostatním vinutím (pokud je zkrat mezi závity, jedná se o silně zatlumený LC obvod s velkým NF proudem), po tomto testu se však zdál být startér zcela v pořádku. I po mechanické stránce jsem zkontroloval všechny krajní polohy pohybu pastorku. Kontakty startéru, jak píšeš, tedy příčinou špatného startování v mrazech v mém případě není, nicméně 100% jistotu bych měl asi jen, kdych tam mohl na porovnání na chvíli namontovat nový nebo 100% dobrý vyzkoušený startér, což tuto možnost zrovna v těchto extrémních mrazech nemám.
Jinak asi nemáš pravdu tím s přetěžování alternátoru s nabíjením dvou akumulátorů. Alternátor je kontruovaný na jmenovitý maximální proud, na tento proud je dimenzovaný i jeho diodový můstek i průměr vinutí měděného drátu statoru i použitý způsob chlazení. Při dosažení maximálního proudu dochází k proudovému omezení na indukčním principu (dosaženo max. sycení jádra) a altík prostě už větší proud nevyvine a ani mu to nijak neuškodí. Kdežto regulátor je obvod řídící budicí vinutí pouze v závislosti na okamžité hodnotě napětí na + svorce a jako funkční celek je zcela nezávislý na hodnotě výstupního proudu alternátoru. Pokud tedy by hrozilo nějaké poškození alternátoru z důvodu přetížení, tak jedině diodovému můstku nadměrným proudem nebo statorovému vinutí přehřátím. Nicméně je potřeba si uvědomit, že skutečný proud, který v okamžiku započetí nabíjení teče z alternátoru do akumulátoru za situace, že akumulátor je na 12V a alternátor na cílovém napětí cca 14,4 V, je z praxe nějakých maximálně 10 A - 20 A, vždyť si to změř - vybitá baterie je totiž relativně měkký zdroj proudu a i jako měkká zátěž se chová při nabíjení - s rozdílem 2,4 V prostě větší proud do ní nepoteče (s postupným nabitím baterie jako zdroj "ztvrdne" a hodnoty proudu vzrostou, ovšem zmenší se zase rozdíl mezi okamžitým napětím baterie a cílovým napětím alternátoru a proud tím už nevzroste). Čili i se zapojením 2 akumulátorů místo jednoho dle mého k žádnému výraznému přetěžování alternátoru nedochází. Navíc ten 75 A altík je přeci jištěný 60 A pojistkou, ne?
EDIT: opravuji, altík má asi jen 45 A, myslel jsem, že je silnější
Nicméně díky Lubomíre za reakci, jsem rád, že tu takto polemizujeme, správná polemika je to správné koření pro toto fórum a myslím si, že i ostatní díky tomu si mohou utvořit připadně opravit svůj názor a v tom vidím velký přínos tohoto fora pro ostatní. Tak hezký den, lubson

Jasná věc. A to víš, že vzpomínám na mládí svého auta, kdy startovalo vždycky a všude ... ted už je to 16-ti letý stařeček a už mu to prostě tak nejde Ale pokud na to přeci jen přijdu, rád to sem pro ostatní určitě dopíši.

No vidíš, ta je právě ta špatná alternativa, zcela souhlasím s Karlem... ve skutečnosti je to tak, že dvě nebo více paralelně připojených baterek se nabijí, jen každá se nabije za jiný čas v závislosti na "tvrdosti" baterie. Místo alternátoru si přestav např. stabilizovaný zdroj napětí Unab= 14,4 s proudovým omezením na 45 A, k tomuto zdroji pripojené akumulátory se svým vnitřním odporem a vnitřním napětím řekněme 12,3 V. Když zapneš zdroj, během poměrně krátkého okamžiku díky vnitřním odporům baterií "vyskočí" napětí na + polech baterií na 14,4 V a celkový odebíraný proud ze zdroje ani nedosahne maxima a klesne pod limitních 45A. Na všech bateriích bude shodné napětí 14,4 V a jen se budou lišit jejich nabíjecí proudy v závislosti na jejich vnitřních odporech -> nabije se každá baterie, ale jen za různě dlouhý čas daný velikostí jejího vnitřního odporu (přímo úměrně) a i její kapacitě (přímo úměrně). Pokud se nabíjení přeruší ještě před plným nabitím všech baterií (v praxi tedy velmi krátká jízda, takové jen popojetí), více nabitější baterie si bude snažit udržet své vyšší napětí, např. 12,9 V, méně nabitější baterie napětí menší, např. 12,6 V a toto napětí si postupně baterie vzájemně vyrovnají (více nabitá baterie předá část svého náboje méně nabité baterii, přitom se skoro zanedbatelná část energie zmaří "přeléváním" přes vnitřní odpory obou baterií). Nic víc.
Jiná situace by nastala, kdyby jedna z baterií byla uplně špatná (tedy K.O.) a měla kromě vnitřního odporu a nulové kapacity i svod. Při nabíjení by sice bylo na ní 14,4 V, ale po vypnutí zdroje by ihned přes tuto baterii započalo vybíjení a postupně by vybila i tu druhou nabitou baterii. Je tedy jasné, že připojovat uplně špatné baterie nejenom že by nemělo smysl, ale celou situaci by ještě zhoršilo, ale to snad by nikdo ani neudělal. Já jsem druhou baterku měl navíc, je stará 3 roky a je stále docela slušná, tak proč jí nevyužít, než aby ležela v garáži, takhle odvede aspoň nějaký užitek
Pro Martinekk: pokusím se letos se na zimní sraz v Jílovém u Prahy dostavit... snad čas dovolí

Hele dědku, přijed na sraz, dáme panáka a tohle vyřešíme


Původně napsal: lubson, pon úno 13, 2012 6:09 pm. Migrováno ze starého fóra subaru-libero.cz.